Recenze knih

Krečmer: Václav Klofáč a jeho národní socialismus

Před desíti lety vydalo nakladatelství Adonai pod názvem Václav Klofáč a jeho národní socialismus knihu Josefa Krečmera, jež nezaujala početnější okruh čtenářů. Škoda, neboť se jedná o publikaci, která navzdory sporadickým věcným chybám a místy se objevující subjektivitě autora umožňuje na příkladu kariéry jednoho z vůdců české politiky přelomu 19. a 20. století pochopit souvislosti, za nichž vznikala naše moderní státnost a bez jejichž porozumění zůstane nyní probíhající rekapitulace „20 let svobody“ neúplná.

Hobsbawm: Globalizace, demokracie a terorismus

Série přednášek, esejů a zamyšlení autorsky spojených se jménem Erica Hobsbawma je věnována perspektivám světa na počátku 21. století. Typický, očekávaný a nakonec též vítaný rys jednotlivých postřehů se skrývá v nepřetržitém ohlížení za minulou zkušeností. Čtenář tak od prvního kontaktu ztrácí možnost iluze, že dílo koncipoval někdo jiný, než vysoce erudovaný a současně se zavilostí jemu vlastní proti proměnlivosti dobových nálad kráčející historik.

Zamyšlení se (recenze) nad několika knihami kritiků dnešní společnosti

Dnešní globální společnost se ocitá v jistém myšlenkovém chaosu. Čím lze charakterizovat tento chaos, co ho způsobuje a jak je možné mu čelit? To jsou otázky, na které se pomocí vybraných autorů budu snažit odpovědět – zároveň vyznačím klíčové pojmy.

Bauman: Does Ethics Have a Chance in a World of Consumers?

Etika byla vždy komplikovaným tématem, zejména pro svoji apelaci na nalezení univerzálního významu otázky „co bychom měli dělat“. V postmoderním světě, na nějž se Zygmunt Bauman hlavně zaměřuje, je tato problematika díky myšlenkové rozrůzněnosti a historickým událostem, které byly velkou ranou pro západní etiku (jeden příklad za všechny – holocaust), ještě výrazně komplikovanější.

Šmíd, Vaďura (eds.): Etnické konflikty v postkomunistickém prostoru

Mezi čtenáři tohoto periodika nebude nejspíše sporu o tom, že období krvavých střetů lidstva postavených na podkladu mezietnických různic zdaleka neskončilo. V řadě zemí, kde animozity potlačil tzv. „ledový koberec komunismu“, politické náboženství operující účinnou internacionalistickou propagandou, došlo s jeho pádem k vyhřeznutí starých sporů. Klasickými příklady jsou samotná „první země socialismu“ nebo posttitovská Jugoslávie. Sovětská, formálně všeobecná rovnost entit SSSR nepřežila svou přestavbu. Nejsilnější hráč Balkánu byl zase ve skutečnosti jakousi „obrácenou pyramidou“ tkvící na bedrech charismatického maršála, po jehož smrti roku 1980 vypukl proces „balkanizace“, drobení v podstatě dosud pokračující.