Nezařazené články

Už žádné arabské demokracie

Saddám Husajn byl zatraceně hloupý a neschopný politik. Ne proto, že hromadně likvidoval své odpůrce a na Kurdech z iráckého severu vykonal genocidu. Ne proto, že k mezinárodnímu pořádku přistupoval se svévolí a pohrdáním. Ale protože po 11. září 2001 nerozpoznal posunutí mantinelů americké zahraničí politiky v té části národní bezpečnosti, která se označuje za válku s terorismem.

Atmosféra paralympiády

Kolem silnic posedávají postarší Pekinčané v bílo-zeleném tričku a šerpou na rukávu s nápisem „Dobrovolník“, ženy pletou, muži hrají „čínské šachy“ wej-či a všichni klábosí. Logo olympiády a pět kruhů překryly symboly paralympiády. V sobotu večer před osmou hodinou se na Náměstí Nebeského klidu začali scházet místní i cizinci. Tchien-an-men se totiž stal, stejně jako před měsícem, součástí velkolepé oslavy sportovního svátku.

Anglicky v Pekingu?

Napětí před začátkem 29. letních olympijských her v Pekingu vrcholí. V olympijském areálu se finišuje se zahradnickými i stavebními pracemi. Tuto středu se na Národním stadionu Ptačí hnízdo bude konat generálka zahajovacího ceremoniálu. 300 kilometrů silnic po celém městě je už dnes označeno nápisy, které striktně udávají, že v daných pruzích smí jezdit pouze vozy určené pro účely olympiády.

Je česká společnost multikulturní?

Kultura je souhrn materiálních a duchovních hodnot vytvořených lidmi v procesu historického vývoje. Dá se rozdělit na kulturu materiální (výrobní síly, společenské poměry, hospodářství) a kulturu duchovní (filosofický pohled lidí, jejich poznatky i vzdělání). Multikulturní společnost je ta, která je tvořena odlišnými národními, společenskými, etnickými i národními kulturami.

Jak žijí mladí Číňané

Pátek večer, pekingská čtvrť San-li-tchun známá stovkami podniků, diskoték a barů západního střihu. Blikající neonové tabule, směs hudby mnoha žánrů, vůně marihuany. Úzkými uličkami se mnohdy nedá mezi davy postávajících projít. O víkendových nocích tuto část hlavního města Číny ovládají cizinci. Číňana aby tu člověk pohledal. U barových pultů posedávají hloučky teenagerů i dříve narozených, které přilákaly relativně nízké ceny alkoholu všeho druhu a také hudební produkce západní provenience.

Idol mladých Číňanů rebel Čchang Čchen-Jüe

Kdo v Číně nezpívá anglicky, není „in“. Místní umělci by se dali rozdělit na dvě zhruba stejně velké skupiny. Jedni zpívají rodnou řečí, druzí jazykem, kterému většina populace nerozumí. K těm patří také Čchang Čchen-Jüe, rockový rebel z Tchajwanu oblíbený také na čínské pevnině. Pekingská vláda považuje Tchajwan za nedílnou součást svého území a tak posluchačstvo považuje ostrovní umělce za „svoje“. Ostatně na pevnině se těší stejně velké popularitě stejně tak i celebrity z Hongkongu.