Logo AP CPSSUAS CPSSU Plzeň


Internetový politologický časopis e-Polis

Kontakt na tvůrce tohoto webu Mapa serveru Nastavit jako domovskou stránku

verze pro tisk

Vliv náboženství na politiku v Polsku


Vliv náboženství na politiku v Polsku

Úvod

Polsko zaobírá v prostoru střední Evropy pomyslné prvenství, nejen co se týče rozlohy, ale také, co se týče míry religionizity jeho občanů. V Polsku se k nějakému náboženství hlásí téměř 100% občanů. Církev sama o sobě má v Polských dějinách silnou tradici. Víra Poláků přečkala doby komunismu a dodnes má církev vliv na politickou situaci u našich severních sousedů. Po roce 1989 se církev angažovala v každých volbách na straně pravicových uskupení (Kubát 2004, 294). Otázka tedy nezní, má-li církev vliv na polskou politiku, ale jak hodně ještě dnes církevní představitelé ovlivňují politické směřování Polska?

Vývoj vztahu církev-veřejnost do 90. let 20. století:

Z celkového počtu věřících se jich nejvíce hlásí ke katolické církvi – asi 95% obyvatel, což je přibližně 35 milionů lidí. S velkým odstupem za katolickou církví následuje Polská pravoslavná autokefální církev, která má přes půl milionu věřících a třetí je Evangelicko-augšpurská církev s asi 85 tisíci věřícími. Z náboženských společenství jsou pak nejpočetnější Jehovisté s asi 130 tisíci věřícími. 1 % obyvatel nehlásících se k žádné církvi nebo náboženskému společenství je minimální (Cichozs, Kopeček 2007 in [1] ) .

Cichozs s Kopečkem vysvětlují fakt, že náboženství hrálo na území Polska důležitou roli tím, že v dobách, kdy Polsko zaniklo a rozdělilo se mezi Rusko, Prusko a Rakousko, byla katolická církev jediným jednotícím faktorem působícím ve všech třech částech bývalého Polska. Dále podotýkají, že agrární charakter společnosti byl dalším důležitým faktorem – brzdil sekularizační vlivy (Cichozs, Kopeček 2007 in [2] ).

Po nástupu komunismu začal na katolickou církev velký tlak, který byl i v ostatních zemích. Režim se snažil do čela církevních institucí dosazovat loajální lidi. Ovšem na rozdíl třeba od Československa, tlak na církev brzy v Polsku zmírnil, a to již na začátku 50. let, zejména proto, že se komunistům nepodařilo zlomit vztah Poláků k církvi. Režim dokonce povolil, aby se několik církevních zástupců stalo poslanci v komunistickém parlamentu, kde tato skupina prosazovala zájmy katolické církve (Cichozs, Kopeček 2007 in [3] ).

Velký vliv na udržení vysoké náboženské poslušnosti v Polsku mělo zejména zvolení Karola Wojtyly papežem v roce 1978. Ten přijal jméno Jan Pavel II. a pro Poláky se stal významnou autoritou. Vláda tak dovolila papeži v roce 1979 oficiální návštěvu jeho rodné země. Podle polských historiků měla tato návštěva významný vliv na zformování opozičního hnutí Solidarita. Katolická církev pak také působila jako mediátor ve vyjednávání mezi Solidaritou a vládou. Jak tedy shrnují Cichozs s Kopečkem doba komunismu naprosto paradoxně katolické církvi v Polsku prospěla ke zvýšení autority a do nových poměrů vstupovala s velkým morálním kreditem, který však mnohdy nedokázala plně využít (Cichozs, Kopeček 2007 in [4] ).

Mnozí autoři se zamýšlejí nad tím, zda-li je i po pádu komunistického režimu religionizita v Polsku o skutečné osobní víře, či zda-li již nejde jen o stále silnou tradici, která má jakousi stmelující úlohu ve společnosti (Kreuzigerová 2006 in [5] ). Nicméně i v 90. letech byla církev silným hráčem na politickém poli. Například v roce 1997 vystupovala proti přijetí ústavy (Kubát 2004, 293).

Postavení církve ve společnosti na začátku 21. století:

Mezi lety 2001-2005 vládla v Polsku levice a tak vliv církve byl do jisté míry omezený. V roce 2005 vyhrává volby strana Právo a spravedlnost (PiS) bratrů Kaczynských. Ve stejném roce je prezidentem Polska zvolen kandidát PiS Lech Kaczynski. Vítězství však PiS postavilo do nelehké role – buď se do koalice spojí s poraženou Občanskou platformou, anebo se dvěma malými radikálními (extrémistickými) stranami – Ligou polských rodin (LPR) a Sebeobranou. PiS zvolila první možnost, ovšem ta nedopadla dle představ – nedokázali se s platformou Donalda Tuska domluvit a tak PiS přikročila k sestavení menšinové vlády s tichou podporou dvou extrémních stran. Tato vláda však vydržela pouze půl roku a po půl roce došlo již k přímému vstupu těchto extrémistických stran do polské vlády. PiS prosazovala zejména silně konzervativní politiku s důrazem na klasickou rodinu a boj proti homosexuálům. Lech Kaczynski ještě jako starosta Varšavy nechal několikrát pochod homosexuálů městem zakázat (Kreuzigerová 2006 in [6] ).

Liga polských rodin

Jak již bylo naznačeno – všechny pravicové strany měly a mají v Polsku k církvi hodně blízko. Nejblíže z nich však byla donedávna poměrně úspěšná strana s extremními názory – Liga polských rodin. Strana vznikla těsně před parlamentními volbami v roce 2001 a v průzkumech veřejného mínění zaznamenala první výrazný úspěch až týden před volbami (Mlejnek 2006, 364). „Program strany lze charakterizovat slovy hodnotový konzervatizmus, sociální populismus, státní intervencionismus, nacionalismus a ostrá kritika Evropské unie“ (Mlejnek 2006, 369). Tato strana kombinuje ultrakatolické postoje s xenofobií a antisemitismem. Příkladem může být, že uspořádala v Evropském parlamentu výstavu na níž přirovnala potraty k holocaustu. Postupem času však od radikalismu, díky vládnímu křeslu ministra školství pro jejího tehdejšího předsedu Giertycha, přešla ke snahám o konzervativní reformy ve školství (Koubek 2007 in [7] ).

Giertych tak např. rozhodl, že polští školáci nesmějí povinně číst Göeteho, Kafku, či Dostojevského, protože škodí mravnímu vývoji mládeže. Vyškrtnut tak byl např. i polský autor, jež byl homosexuál. Zavedl tak seznam který doporučuje číst zejména díla vztahující se k polské historii, např. Sinkiewitze a díla popisující život Jana Pavla II. Giertych také zakázal na školách propagovat homosexualitu a učitelům, jež by to udělali, hrozilo až propuštění (LN, 2. 6.2007). Ještě o něco kontroverznějším návrhem LPR byl návrh na úplné zrušení potratů, tedy na potrat by nesměly ani znásilněné a těžce nemocné ženy. Tuto snahu velmi podporovalo Radio Maryja a když manželka prezidenta řekla, že se jí tento návrh nelíbí, označil ji majitel rádia, páter Rydzyk za žumpu. [8]

Tadeusz Rydzyk

Jeho mediální impérium značně přispělo k úspěchu LPR ve volbách. Páter vlastní v Polsku tři média – mimo rádio Maryja jsou to noviny Nasz Dziennik a televizní stanice TV Trwam. Tato média, jež sledují zejména starší občané na venkově tak před volbami jednoznačně naváděla k volbě PiS, či LPR a někteří autoři se dokonce odvažují jít až k tvrzení, že právě díky Rydzykovi vyhráli Kaczynští volby 2005. Rádio například označuje hnutí Solidarita za spolek zrádců, jež zaprodal Polsko u kulatého stolu s komunistickou vládou (Koubek in [9] ). Své novináře si páter vychovává na soukromé Vyšší škole společenské a mediální kultury. [10] V roce 2002 došlo k určitému ochlazení mezi tehdejším vedením LPR a rádiem, kdy vedení strany odmítlo určité rady z kruhů Radia Maryja na to, jak utvořit novou volební kandidátku a hovoří se tak o emancipaci strany na rádiu (Breindl 2003 in [11] ).



Radio Maryja

Bylo založeno v roce 1991 v Toruni členy řádu redemptoristů. Řád, jež oficiálně vlastní licenci na vysílání, je podřízen přímo Vatikánu, a ve vztahu k polské církevní hierarchii je tak víceméně nezávislý (Mlejnek 2006, 368). Ve skutečnosti však stanici řídí silnou rukou páter Rydzyk.

Když rádio začínalo, mělo velmi amatérskou techniku, zato ale vytříbený slogan „Katolický hlas u tebe doma“. Rádio je financováno pouze z darů posluchačů a sponzorů. Dávalo posluchačům myšlenku, že život není v rytmu honby za senzacemi, ale modlitby. Posluchači rádia se nazývají rodina Radia Maryja a svou sílu si poprvé uvědomili, když se rádiu podařilo uspořádat demonstrace proti liberálnímu zákonu o potratech. Hovoří se o tom, že koncem 90. let rádio možná bylo dokonce pod dohledem polských tajných služeb. Rádio se jednoznačně zaměřuje na nejslabší vrstvy společnosti – například zemědělec se tam může dozvědět, jak čerpat dotace z EU a toho využili právě před volbami 2005 Kaczynští, jež utvořili s páterem jakési nepsané spojenectví a začali se hodně objevovat v jeho médiích (Ruczaj in [12] ).

Co se týče vztahu rádia a vedení polské církve, tak není jednoznačné, ale například hlava katolíků v Polsku, kardinál Joseph Glemp řekl, že rádio si uzpůsobuje učení o Kristu podle svých potřeb a jen sebe považuje za skutečnou církev. A z Vatikánu zaznívají varovné hlasy ve stejné míře jak pro Maryju, tak naopak pro příliš liberální katolická média (Ruczaj in [13] ).

Krize polské církve

Přišla na počátku roku 2007. Novým arcibiskupem ve Varšavě měl být jmenován Stanislaw Wielgus a tisk přišel na to, že Wielgus byl vědomým spolupracovníkem komunistické Státní bezpečnosti. Ten však po určitou dobu tuto spolupráci zapíral. Dva ze tří Poláků si ho nepřáli v úřadu varšavského arcibiskupa. Tadeusz Rydzyk však mezitím přirovnal mediální tlak na arcibiskupa za eskadry smrti, odstřelující kněze (MF Dnes, 6. 1. 2007). Situace tedy vyvrcholila tím, že Wielgus nakonec poprosil Vatikán, aby přijal jeho rezignaci na arcibiskupský post a papež tak učinil. Někteří polští novináři psali dokonce o tom, že se tak stalo na základě telefonátu prezidenta Lecha Kaczynského do Vatikánu (HN, 17. 1. 2007).

Předčasné volby 2007

Změnily vztah církve a politiky. Volby vyhrála Občanská platforma a PiS nepomohla ani podpora Rydzykových médií. Důležitým faktorem bylo, že se do Sejmu nedostala Liga polských rodin, jejíž předseda Giertych vzápětí po neúspěšných volbách rezignoval. To s sebou přineslo i pokles poslechovosti Radia Maryja a zároveň potíže pro Rydzyka. V Krakově vystoupil provinciál řádu redemptoristů Ryszard Bozek a požadoval reformu Radia Maryja. Rydzyk by měl zůstat jeho ředitelem, ale měl by skončit jeho trvalý boj proti někomu či něčemu. ,,Stále se pouštíme ve jménu Ježíše Krista a Panny Marie do nějakých bojů. To není správná cesta," řekl Bozek v rozhovoru pro deník Frankfurter Allgemeine Zeitung. Na kritiku má zřejmě vliv i fakt, že Rydzyka začal stíhat prokurátor kvůli podněcování k nenávisti vůči jinému etniku (HN, 3. 3. 2008)

Závěr

Církev má v Polsku stále velký vliv na společnost, ale zdá-se, že její bezprostřední vliv na politické dění klesá. Strany se sami snaží od církví distancovat. Zcela příznačné je chování v současné době nejsilnější polské strany - Občanské platformy. Ta jakoby lavírovala někde mezi levicovým názorem o plné sekularizaci státu a mezi názorem, že církev je pro Polsko důležitá. Nechce se příliš orientovat ani na jednu stranu, ale její voliči jsou zejména moderně smýšlející mladí lidé z měst a v případě střetu by se zřejmě musela přiklonit k levicovému názoru (Koubek 2007 in [14] ).

Polský politolog Marek Bankowicz zhodnotil vliv církve v předvolební kampani před předčasnými volbami 2007 takto: „Církev se v současné době ve volbách neangažuje, na rozdíl od 90.let, kdy měli kněží a biskupové pokušení pořád lidem doporučovat, koho mají jít volit. Teď se však církev drží stranou a na výsledky voleb nemá bezprostřední vliv.“ [15]


[1] http://www.cepsr.com/clanek.php?ID=303, cit. 1. 6. 2008

[2] http://www.cepsr.com/clanek.php?ID=303, cit. 1. 6. 2008

[3] http://www.cepsr.com/clanek.php?ID=303, cit. 1. 6. 2008

[4] http://www.cepsr.com/clanek.php?ID=303, cit. 1. 6. 2008

[5] http://www.dialog.stred.org/clanky/polsko-zaostala-bigotni-a-antisemitska-zem ě, cit. 1. 6. 2008

[6] http://www.dialog.stred.org/clanky/polsko-zaostala-bigotni-a-antisemitska-zem ě, cit. 1. 6. 2008

[7] http://clovek.ff.cuni.cz/view.php?cisloclanku=2007101502, cit. 1. 6. 2008

[8] http://zpravy.idnes.cz/radio-maryja-nedobytna-pevnost-polskych-katoliku-fs0-/zahranicni.asp?c=A070407_141700_zahranicni_jan, cit. 1. 6. 2008

[9] http://clovek.ff.cuni.cz/view.php?cisloclanku=2007101502, cit. 1. 6. 2008

[10] http://zpravy.idnes.cz/radio-maryja-nedobytna-pevnost-polskych-katoliku-fs0-/zahranicni.asp?c=A070407_141700_zahranicni_jan, cit. 1. 6. 2008

[11] http://www.cepsr.com/clanek.php?ID=182, cit. 1. 6. 2008

[12] http://www.euportal.cz/Articles/1132-demonicke-radio-maryja-v-polsku.aspx, cit. 1. 6. 2008

[13] http://www.euportal.cz/Articles/1132-demonicke-radio-maryja-v-polsku.aspx, cit. 1. 6. 2008

[14] http://clovek.ff.cuni.cz/view.php?cisloclanku=2007101502, cit. 1. 6. 2008

[15] http://aktualne.centrum.cz/zahranici/evropa/clanek.phtml?id=511192 , cit. 1. 6. 2008


Titulní obrázek převzat z: http://www.sxc.hu/photo/1278371

Seznam použité literatury

  1. Breindl Jan (2003): Sebeobrana a Liga polských rodin – protestní strany v polském parlamentu in www.cepsr.com
  2. Cichosz Marzena, Kopeček Lubomír (2007): Církevní fond v Polsku a jeho kontroverzní historie a současnost in www.cepsr.com
  3. Koubek Jiří (2007): Polský stranický systém a vyhlídky jeho vývoje po předčasných volbách 2007 in clovek.ff.cuni.cz
  4. Kreuzigerová Pavla (2006): Polsko – zaostalá, bigotní a antisemitská země? in www.dialog.stred.org
  5. Kubát Michal (ed.) (2004): Politické a ústavní systémy zemí středovýchodní Evropy. Praha: Eurolex Bohemia.
  6. Mlejnek Josef (2006): Liga polských rodin - reprezentantka poražených v transformačním procesu? in Němec Jan, Šůstková Markéta (eds.) (2006): III. Kongres českých politologů. Praha, Olomouc: Česká společnost pro politické vědy.
  7. Ruczaj Maciej (2006): Démonické Radio Maryja v Polsku in www.euportal.cz

Jiné zdroje

  1. Hospodářské noviny
  2. Lidové noviny
  3. MF Dnes
  4. www.idnes.cz

Jak citovat tento text

Klusák, Michal. Vliv náboženství na politiku v Polsku [online]. E-polis.cz, 24. únor 2009. [cit. 2014-09-19]. Dostupné z WWW: <http://www.e-polis.cz/nezarazene-clanky/356-vliv-nabozenstvi-na-politiku-v-polsku.html>. ISSN 1801-1438.


Hodnocení

Hodnocení: 1.67 hvězdiček/ Hodnoceno: 3x


[Mgr. Michal Klusák] [Zobrazeno 5632x] [24. únor 2009]
[Nezařazené články] [comments: 4] [Verze pro tisk] [Nahoru ↑]

Další články z této kategorie

Další články autora


Vložit komentář

Jméno:
E-mail:
Naše hlavní město (ochrana proti SPAMU):

Komentáře

mklusak

úterý, 3. březen 2009
19:57

mklusak

Podepsal bych se pod vaše zdůvodění i pod Huntingtona - můj osobní názor je ten, že rozhodně církev a pak zvláště ta v Polsku, měla značný vliv na to, že strany vůbec zasedly ke Kulatému stolu. I proto jsem tam naznačoval Wojtylu, neb nedávno jsem se zrovna bavil s člověkem, jež měl možnost se na sklonku 80. let setkat na jisté konferenci ve Vatikánu s papežem a prý teprve po jeho slovech si uvědomil, že se zřejmě něco ve "východní Evropě" děje - papež jen naznačoval, ale tak zřetelně, že člověku znalému poměrů, došlo, že ví více, než ostatní. Takže slova o papeži nebyla myšlena jako fráze.
Tři prorežimní katolické organizace jsem zde chtěl nabídnout ještě jako alternativu. Myslím, že i část veřejnosti, právě možná ta jak vy říkáte "maloměšťácká" si mohla spočítat, že je to pro ní výhodné. Ale připouštím, že už spekuluji.


posted by: mklusak [Odpovědět]

Fr. Mička

úterý, 3. březen 2009
14:51

Ale to si nerozumíme, vždyť maloměšťactví se vyskytuje jako pojem v literatuře již neuvěřitelně dlouho a jeho obsah je v ní prakticky od jejího vzniku... Minimálně už jistý starý pán z Athén kvůli němu skončil s číší bolehlavu :) Pomohu-li si citací tak maloměšťactvím (prosím, nenechte se mýlit, to nebylo mířeno na vás! pouze na to spojení) se obecně rozumí: nadřazování osobního zájmu nad zájem společenský, nedostatek odvahy a angažovanosti, zbožnění soukromého majetku, konzum jako hlavní účel života, práce jako prostředek konzumu, přízemnost, omezenost hlubšího vzdělání a širšího rozhledu, malá kulturnost, obliba kýče, bigotnost odporující vědeckým poznatkům, nemorálnost nebo pokrytectví v morálce, sklon k formalismu a tím k byrokracii, neživotnost, nehumánnost atd. Maloměšťák jest člověkem malým, nízkým .) Promiňte, církevní poslušnost, to mi prostě takto zní. Lidé nejsou v církvi na základě příkazu. Slovo poslušnost vyvolává dojem, že věřící jsou orwellovskými ovečkami dokonale ovládanými ovčáky. Což je lež a představa rozumově defektních lidí (ani teď nemyslím vás!).
Nerozumím tomu, jak na míru religionizity mohl mít vliv fakt, že nějací deviatní (jinak to nelze nazvat) církevní představitelé seděli vedle vrahů a násilníků v Sejmu? Podle mého názoru, naopak v situaci, kdy církev přestala autoritativní systémy legitimizovat (tj. zhruba od 60. let) začala fungovat jako institucionalizovaná opoziční síla poskytující zázemí pro-demokratickým skupinám. Ostatně Huntington ve klasické práci "Třetí vlna" píše, že kdyby v katolické církvi nedošlo ke změnám, některé přechody k demokracii by se neuskutečnili. Ale to už odbíháme.


posted by: Fr. Mička [Odpovědět]

mklusak

úterý, 3. březen 2009
11:35

mklusak

S první půlkou názoru bych souhlasil i když bychom zde mohli vést lingvistickou debatu o přesném významu slova náboženství, jež je velmi vágní. Proč LPR a Maryja? V textu je explicitně zmíněno, že LPR byla extremistickou, populistickou stranou. Stejně tak je v textu zmíněno, že vrchoní představitelé katolické církve se s rádiem Maryja příliš neztotožňovali, avšak Vatikán byl shovívavější. Propojení církve a LPR bylo opravdu nejsilnější, ač jak je zmíněno, PiS samozřejmě také je s církví zadobře. Až bude mít v Čechách Rádio Proglas (neříkám, že Proglas je obsahově stejný jako Maryja) takový vliv na politiku, jako měla Maryja, také se o něm bude psát. I když to byla extrémní a malá část - důležité v tomto případě je, že se LPR stala relevantní stranou. Bohužel na větě o nábožneské poslušnosti nevidím nic tak hrozného, dala by se přirozeně formulovat jinak. Mohli bychom zmínit, že vliv na vysokou míru religionizity mohlo mít i to, že tři katolické organizace seděli za dob lidového Polska v Sejmu, že...A někteří představitelé byli velmi zadobře s režimem. Vy se ovšem dopouštíte dle mého stejné názorové zaujatosti, jako sem dle Vás předvedl já. A to urážky jakéhosi maloměšťáctví (mě se to nedotýká) - soudíte, že každý kdo je z malého města je rázem zavrženíhodný, nerozumí problémům náboženství, mají se malá města rovnou zrušit, aby Vám nepřekážela ve výhledu, či jak to mám pochopit? Vy mě tu káráte za používání nevhodných obratů a sám v zápětí používáte z mého pohledu nevhodné výrazivo.


posted by: mklusak [Odpovědět]

Fr. Mička

pondělí, 2. březen 2009
23:04

Název článku (Vliv náboženství na politiku v Polsku) bohužel nikterak nekoresponduje s jeho obsahem. V textu se píše o vlivu církve, nikoliv tedy o vlivu náboženství na politický subsystém společnosti. Zatímco prvé není příliš těžké zmapovat (ani to se zde však nepovedlo), vliv druhého by si asi vyžádal obšírné sociologické studie. Totiž, náboženství a církev jsou dvě odlišné věci, a stojí za to mezi nimi rozlišovat. Člověk, jež je členem církve, nemusí být věřící, a naopak. Dále mi nejde na rozum, proč se v článku, který se viditelně snaží popsat vliv katolické církve na politiku v Polsku dovídáme pouze o Rádiu Marija a Lize polských rodin, o které autor tvrdí (neoprávněně), že má nejblíže k církvi a o několik řádků níže píše, že "tato strana kombinuje ultrakatolické postoje s xenofobií a antisemitismem (čtu dobře, že antisemitismus dokládáte na tom, že jeden z jejich představitelů přirovnal desetitisíce provedených potratů k holocaustu?!). Čitatel by z vašeho textu mohl nabýt dojmu, že být "skutečným" římským katolíkem, znamená také, býti antisemitou a xenofobem. Nemyslím si také, že věty jako: "Velký vliv na udržení vysoké náboženské poslušnosti v Polsku mělo zejména zvolení Karola Wojtyly papežem v roce 1978" patří do textu snažícího vzbudit dojem serióznosti. Nápadně to totiž připomíná slovník komunistů a dnešních maloměšťáků. Omlouvám se, ale tenhle text je prostě neuvěřitelný brak. Snad příště, anebo psát jenom o tom, o čem mám nejen přečtenou knihu, ale i třeba zkušenost.)


posted by: Fr. Mička [Odpovědět]

Využíváte dostatečně svojí kancelář? Pokud ne, tak ušetřete přes virtuální kancelář Praha již za 350 Kč měsíčně.




Galerie


Novinky a aktuální dění


Nejlépe hodnocené články


Nejčtenější články

Komentáře

Mark156516: Jak Tomio Okamura rámuje problematiku menšin
[1.8.2014 10:52]
Catumbelan: Cenzura v českém tisku od Habsburků do roku 1939
[1.8.2014 09:43]
Petr Danahe: Noam Chomsky: Perspektivy moci
[6.6.2014 21:42]
Robert Horáček: Hybridní demokracie
[8.5.2014 15:29]
Ján Olejár: Vyššie územné celky ako nesprávne konfigurovaný segment politického systému SR
[3.5.2014 03:27]

e-Polis.cz na Facebooku


Exporty


ico rss feed ico rss valid
Přidej na Seznam ico ambiente

Fakulta filosofická