Na domácí půdě

Hledání kvality aneb jak se neutopit v průměrnosti

Nad Týdnem neklidu se rozhostilo ticho. Jedna zpráva však v posledních dnech nad těmi ostatními vznešeně ční. Ministr Dobeš končí! Neexistuje samozřejmě přímá souvislost mezi onou studentskou bouří, v novodobé české historii nevídanou, a odporoučením se dle hradního vyjádření „nejlepšího ministra školství za posledních dvacet let“. Nato jsme byli svědky vícera ministrových přehmatů, ať už se jednalo o obtíže s čerpáním dotací z fondů EU, předražené státní maturity, rozkmotření s akademickými obcemi, kontroverzní prodloužení akreditace plzeňských práv i přes stanovisko Akreditační komise či o „otcovskou“ výpomoc se seminární prácí pro jednu z ministerských úřednic.

Studentské (ne)zájmy

Když kolem 29. února vrcholily studentské bouře, jejichž rozbuškou byla nevůle ministerstva školství podrobit věcné záměry reformních vysokoškolských zákonů důslednějšímu jednání s akademickou veřejností, opanoval všeobecné mínění dojem z čehosi nadobyčejného. Leda zázrakem šlo uniknout sudbám televizních expertů univerzální působnosti od metalurgie po čínskou operu, kterak komentují příchod nové, nyní už opravdu výjimečné, generace.

Školné, nebo zápisné? Poučme se od sousedních zemí

Jednou z částí připravovaného zákona o vysokých školách je i možné zavedení školného na veřejných vysokých školách v České republice. Původně se mluvilo o částce asi 10 000 Kč za semestr, přičemž platit by studenti měli začít již ve školním roce 2013/2014. Nyní však ministr školství Josef Dobeš (po diskuzi s vedením ve své vlastní straně Věci veřejné) chce jednat s akademiky a vládou o „změkčení“ návrhu školného. Navrhuje, aby se platilo jen „symbolické zápisné“ kolem 2000 Kč za semestr a školné pouze při překročení běžné délky studia.

České divadlo aneb dvě dějství smlouvy o fiskální odpovědnosti

Píše se 18. leden 2012 a vláda České republiky se většinově, nikoliv jednomyslně, shodla na podmíněném přijetí Smlouvy o stabilitě, koordinaci a řízení v hospodářské a měnové unii, jejíž hlavní účel je snížit zadlužení členských států a minimalizovat schodky státních rozpočtů. Onou podmínkou má být jednorázové referendum. A chaos na politické scéně je na světě. Z vládních stran jednoznačnou podporu tomuto postupu vyjádřily Věci veřejné, zaštiťující se přímou demokracií ve dne i v noci, a nečekaně také tradiční konzervativní síla, považující referenda za nebezpečná, tedy ODS.