Mezinárodní vztahy

Šestidenní válka

Stát Izrael se v druhé polovině 60. let 20. století potýkal s největší ekonomickou krizí své dosavadní existence. Zvyšující se nezaměstnanost, klesající ukazatele hospodářského růstu, emigrace převyšující přistěhovalectví, snižující se finanční příspěvky z diaspory a mnohé jiné, nutily čelní představitele jednat. Vysněným cílem většiny Izraelců bylo bezesporu vytvoření „Velkého Izraele“ a získání Jeruzaléma. Izraelské politické špičky jistě velice dobře tušily, že získání Jeruzaléma by neznamenalo pouze symbolický efekt, ale stalo by se také silným lákadlem pro množství židovských osadníků stále ještě žijících v zahraničí. Neboť v této době pořád zůstávalo v diaspoře okolo 85 procent židovské populace.

Nové konflikty v Evropě 90. let

Konec studené války byl významnou událostí mezinárodních vztahů. Vzdor očekávání však konec ideologické konfrontace více míru nepřinesl. Počátek 90. let je spojen s nárůstem nových potenciálních hrozeb. Je to způsobeno tím, že se v této době rozšiřuje samotný koncept bezpečnosti a objevují se nové hrozby a nové konflikty.

Terorismus - staronová forma násilí

Násilí je fenoménem, který lidskou společnost doprovází od svého počátku. Je to patrně ta nejsnadnější forma řešení nastalých konfliktů, neboť působí strachem přímo na psychiku donucovaného, aby něco konal, vykonal, či se něčeho zdržel. Je to podstatně rychlejší, účinnější, ale i primitivnější metoda než korektní konsensus mezi oběma stranami.

Boj o kaspickou ropu - 2. část

Jak již bylo řečeno, na území Gruzie existují tři více, či méně autonomní oblasti. Dvě z nich, Abcházie a Jižní Osetie jsou podporovány z Moskvy, která je zároveň jejich garantem na jisté míře nezávislosti na vládě v Tbilisi. V případě Abcházie dokonce došlo k vojenské podpoře ze strany Ruska. Jen Adžárie je nezávislá jak na Moskvě, tak na Tbilisi.

Boj o kaspickou ropu - 1. část

Oblast kolem Kaspického moře je ze strategického hlediska velmi významnou oblastí, která se v blízké době stane jedním z nejdůležitějších světových regionů. V oblasti Kavkazu se již po celá staletí protínají zájmy mocností, které se snaží region, nebo alespoň jeho část ovládnout. Na severu leží mocná ruská říše, na jihu jsou bohatá naleziště ropy a zemního plynu v arabských zemích. Na západ je jenom krůček k sjednocující se Evropě a na východ hraničí region s nejlidnatějšími a nejrychleji rostoucími zeměmi světa, Čínou a Indií..

Kavkaz: regionální konfliktní komplex - 2. část

Vzhledem k tomu, že autonomní republiky Severního Kavkazu jsou součástí Ruské federace, budu se dále zabývat bezpečnostními otázkami jižního Kavkazu, tedy tří kavkazských republik – Gruzie, Ázerbajdžánu a Arménie. Tato oblast je svoji geostrategickou polohou, jakožto „zátkou lahve“ kaspického ropného bohatství, v přednostním zájmu několika klíčových mocností, tedy samozřejmě i Ruské federace, která má v oblasti svůj specifický zájem.