Mezinárodní vztahy

Články z oblasti teorie a praxe mezinárodních vztahů.

Medzinárodný systém strachu Johna Mearsheimera, predstaviteľa ofenzívneho realizmu

Anarchický medzinárodný systém bez účasti autority vzbudzuje v každom štáte strach o vlastné prežitie. Jediné východisko vidí vo vlastnom zbrojení, až kým sa z neho nestane najsilnejší aktér v systéme. Nespolieha sa na spojencov, pretože medzi štátmi panuje hlboká nedôvera. Strach sa stáva motívom správania štátov. Bezpečnostná dilema medzi štátmi sa stáva základnou črtou medzinárodného systému. Štáty sa snažia maximalizovaním vlastnej moci prežiť v anarchickom medzinárodnom prostredí. Číst dále...

Kenneth N. Waltz - Medzinárodný systém ako príčina konfliktu

Kenneth Waltz sa svojim dielom Teória medzinárodnej politiky stáva zakladateľom neorealizmu, ktorého základy stoja na realistickej tradícií a zároveň čiastočne vstrebáva kritiku scientizmu. „Z klasického realizmu preberá majoritne myšlienku o nemennej a násilnej povahe medzinárodných vzťahov, koncept mocenskej rovnováhy, zaujatie vojenskou silou a nadriadenosť bezpečnostnej dimenzie medzinárodných vzťahov. Na základe scientistickej kritiky vylúčil zo svojej koncepcie tradičný realistický predpoklad o skazenej ľudskej prirodzenosti a uplatnil modely neoklasickej ekonómie.“ Číst dále...

Štyri svety Roberta Jervisa - predstaviteľa defenzívneho realizmu

Robert Jervis je jedným z najvýznamnejších zástupcov defenzívneho realizmu. Poskytuje zaujímavú analýzu svetového systému v štyroch variantoch, pričom kľúčovým sa stáva charakter zahraničnej politiky štátu, ako aj podoba bezpečnostnej stratégie, ktorú štát v podmienkach svetového systému uplatňuje. Jeho teória je o to zaujímavejšia, že prináša nový pohľad na fenomén bezpečnostnej dilemy. Číst dále...

Rusko-čečenský konflikt

Problém Čečenska není tak novým, jak by se mohlo zdát. Konflikty Ruska s Čečenci se táhnou již od 18.století, kdy se ruský car Petr I. snažil dobýt přístup k Černému moři a překážkou v cestě mu byl právě Kavkaz. Ve svém článku bych se však chtěla zaměřit především na problematiku rusko-čečenských vztahů po rozpadu Sovětského svazu. Číst dále...

Šestidenní válka

Stát Izrael se v druhé polovině 60. let 20. století potýkal s největší ekonomickou krizí své dosavadní existence. Zvyšující se nezaměstnanost, klesající ukazatele hospodářského růstu, emigrace převyšující přistěhovalectví, snižující se finanční příspěvky z diaspory a mnohé jiné, nutily čelní představitele jednat. Vysněným cílem většiny Izraelců bylo bezesporu vytvoření „Velkého Izraele“ a získání Jeruzaléma. Izraelské politické špičky jistě velice dobře tušily, že získání Jeruzaléma by neznamenalo pouze symbolický efekt, ale stalo by se také silným lákadlem pro množství židovských osadníků stále ještě žijících v zahraničí. Neboť v této době pořád zůstávalo v diaspoře okolo 85 procent židovské populace. Číst dále...

Nové konflikty v Evropě 90. let

Konec studené války byl významnou událostí mezinárodních vztahů. Vzdor očekávání však konec ideologické konfrontace více míru nepřinesl. Počátek 90. let je spojen s nárůstem nových potenciálních hrozeb. Je to způsobeno tím, že se v této době rozšiřuje samotný koncept bezpečnosti a objevují se nové hrozby a nové konflikty. Číst dále...