AS CPSSU Plzeň

Nikola Klímová

nklimova
tel.: 734656181
Poslední přihlášení: 2013-05-17 13:49:37

Nová redaktorka v sekci Ze zahraničního dění. Od ekonomie zběhla k politice a momentálně studuje první ročník bakalářského programu politologie. Zajímá se o globální politické dění a je vášnivou zpravodajkou z oblasti Blízkého východu. Dlouhodobě se zabývá problematikou lidských práv a bezpečnostními hrozbami. Nepohrdne kvalitní literaturou jakéhokoliv žánru.

Články autora

Současná vnitropolitická situace v Turecku

Turecká republika je sekulárním státem s bohatou historií, která ho svazuje hned s několika světovými regiony. Z hlediska geografického leží na pomezí Blízkého východu, Evropy a Kavkazu. Z této geopoliticky výhodné polohy se dále odvíjí i aktivní zahraniční politika státu. Turecko se v 50. letech připojilo k NATO, čímž v období studené války stvrdilo svou náklonnost ke „starému kontinentu“ a především Spojeným státům, které představují jednoho z hlavních strategických spojenců země, což je patrné především v oblasti bezpečnostní spolupráce. Spojitost s Blízkým východem souvisí s dlouhou historií Osmanské říše, která se rozprostírala na většině území tohoto geopolitického regionu.

„Diverzifikace ekonomik v Perském zálivu je příliš pomalá i kvůli arabskému jaru,“ rozhovor s doc. Maitahem

Doc. Prof Ing. Mansoor Maitah, Ph.D. et Ph.D. se narodil v roce 1962 v Jordánsku. Je absolventem Českého vysokého učení technického v Praze. V roce 2004 dokončil doktorské studium na Fakultě mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické v Praze, obor mezinárodní ekonomické vztahy. V roce 2009 absolvoval doktorské studium na Institutu politických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze, obor politologie. Byl host letošního ročníku Festivalu arabské kultury, kde vedl přednášku na téma Vnější ekonomická rovnováha zemí Blízkého východu: Případová studie Saúdské Arábie.

„If Romney becomes President, he will have to deal with China and Iran diplomatically,“ rozhovor se Šlomem Avinerim

Profesor politologie na The Hebrew University of Jerusalem a člen Izraelské akademie přírodních a humanitních věd. Působil jako generální ředitel na izraelském ministerstvu zahraničních věcí (1975–1977). Jako hostující profesor přednášel mimo jiné na Yale University, University of California a Central European University v Budapešti. Obdržel cenu Izraele, nejvyšší civilní vyznamenání v zemi. Mezi jeho hojně překládané knihy patří: „The Social and Political Thought of Karl Marx“ (1968), „Israel and the Palestinians“ (1971), „Hegel’s Theory of the Modern State“ (1974) a „Herzl: An Intellectual Biography“ (2007). Studoval na Hebrew University a London School of Economics.

„Každá menšinová vláda musí být kryta nějakým druhem opoziční smlouvy“, rozhovor s Milošem Zemanem

Miloš Zeman se narodil 28. září 1944 v Kolíně. Kvůli referátu o T. G. Masarykovi, který prezentoval na střední škole, mu bylo zakázáno pokračovat ve studiích na vysoké škole. Od roku 1965 směl dálkově studovat Vysokou školu ekonomickou, v roce 1967 přešel na denní studium. V témže roce se stal členem Komunistické strany Československa, z níž byl vyloučen v roce 1970 pro nesouhlas se sovětskou okupací a začínající normalizací. Na pokyny komunistického režimu je třikrát propuštěn z různých zaměstnání. V roce 1990 nachází zaměstnání v Prognostickém ústavu ČSAV. Od ledna téhož roku je reprezentantem Občanského fóra ve Federálním shromáždění.

„Nechceme Ukrajinu izolovat nebo tlačit do náruče Ruska,“ rozhovor s Liborem Roučkem

Dr. Libor Rouček se narodil 4. 9. 1954 v Kladně. Po maturitě vystřídal zaměstnání nakladače letadel, důlního dělníka či programátora. V roce 1977 odešel z politických důvodů do Rakouska, kde se čile angažoval v sociálně demokratickém hnutí. Po návratu z exilu do ČR byl jedním z obnovitelů ČSSD – pro stranu pomáhal vypracovat zahraničně politický program. V roce 2009 obhájil post europoslance a byl zvolen místopředsedou Evropského parlamentu. Této funkce se vzdal v letošním roce, kdy se ujal křesla místopředsedy Skupiny S&D pro zahraniční věci a transatlantické vztahy.

Doutnající sud s dynamitem jménem Sýrie

Boj syrských obyvatel proti neústupnému režimu Bašara al-Asada trvá již bezmála 15 měsíců. Počet obětí, a to především z řad civilistů, stoupá den ode dne úměrně s eskalujícím násilím. Ozbrojené střety mezi syrskou opozicí a armádními jednotkami si již vyžádaly od počátku povstání v lednu loňského roku okolo 14 tisíc lidských obětí. Vyhrocený konflikt se však netýká pouze samotné Sýrie, která se dostává do stále izolovanější pozice. Syrské boje mají destabilizující účinek na již tak dost problematickou oblast Blízkého východu.

Komentáře autora