Komparace

Konštruktívne veto nedôvery v Nemeckej spolkovej republike

Jedným z inštitútov nemeckého racionalizovaného parlamentarizmu je princíp konštruktívneho veta nedôvery (nem. konstruktives Misstrauensvotum), niekedy nazývaného aj „konštruktívne vyjadrenie nedôvery“ , prípadne „konštruktívne vyslovenie nedôvery“ či „pozitívne vyslovenie nedôvery“ . Tento inštitút predstavuje najznámejší kodifikovaný výsledok racionalizačného úsilia tvorcov nemeckého konštitucionalizmu po II. svetovej vojne.

Předčasné parlamentní volby v Makedonii aneb pokračování staronové vlády

Dne 5. června se v Republice Makedonii konaly předčasné parlamentní volby, jež byly výsledkem slepé uličky, v níž se parlament octnul po jeho bojkotu opozicí. Vládní pravicová strana Vnitřní makedonská revoluční organizace-Demokratická strana makedonské národní jednoty (VMRO-DPMNE) a hlavní opoziční strana Sociálně-demokratický svaz Makedonie (SDSM) se nakonec shodly alespoň na termínu konání voleb, které tak „navázaly“ na předčasné parlamentní volby z roku 2008.

Monitoring australských médií

Ve svém monitoringu jsem se zaměřil na to, jak se v uplynulých třech měsících v Austrálii vyvíjela nejdříve otázka připravovaného zdanění emisí, a dále vývoj eskalující situace s australskými imigranty. V mediální sféře byl zcela zřetelný posun ve vnímání důležitosti těchto dvou problematik, když se předělem stal 14. březen.

Volební geografie Moravskoslezského kraje ve volbách do PS PČR 2010

Na konci května proběhly v České republice volby do dolní komory Parlamentu. Po čtyřech letech tak voliči opět dostali možnost vyjádřit své sympatie politickým stranám a změnit politickou mapu České republiky. Do jisté míry překvapivé výsledky voleb označují někteří autoři přídomkem revoluční.

Volební systém do polského Senátu

Volební systém do Senátu Polské republiky nepatří ve středoevropském i celoevropském prostoru na úrovni národních parlamentů k nejobvyklejším. Přestože většinové volební techniky jsou používány do většiny horních komor bikamerálních parlamentů v řadě evropských zemí, polský případ je ojedinělý v tom, že v odborné literatuře nepanuje ohledně tohoto typu volebního systému úplná shoda, zda je zde skutečně naplněna základní definice většinového volebního systému beze zbytku.