Evropská Unie

Švejk v Bruselu anebo co o lobbingu v EU nevíme

Významný nizozemský profesor politické vědy z Erasmus University v Rotterdamu a uznávaný odborník a praktik na problematiku lobbingu v EU Rinus van Schendelen vystoupil na Masarykově univerzitě v Brně (MU) v rámci projektu Studium pro praxi. Autor odborné publikace Machiavelli v Bruselu, osvětlující proces prosazování zájmů a jeho úskalí, přijal pozvání Mezinárodního politologického ústavu MU Brno (MPÚ) a během svého pobytu stačil seznámit posluchače semináře s praktickou podobou lobbingu v Bruselu i odpovědět na dotazy spojené např. s předsednictvím ČR v Evropské unii nebo schopností ČR lobbovat za vlastní zájmy.

Budoucnost EU

V roce 2004 prošla Evropská unie největším rozšířením ve své historii. Deset nových členských zemí s rozlohou přes půl milionu kilometrů čtverečních a osmdesáti miliony obyvatel přineslo EU mnoho výhod, ale i problémů. To samé lze říci i o přínosu EU pro tyto nové členské země. Mezi „starými“ a „novými“ zeměmi je stále řada rozdílů, které se jen pomalu zmenšují.

Evropská unie ve světle konceptu otevřené společnosti

V současnosti stojíme před problémem dalšího směřování Evropské unie, jejího dalšího rozšiřování a posílení jejích politických pozic a institucí v rámci členských zemí, k čemuž by jistě přispěla existence a přijetí Evropské ústavy. S naší tradiční zkušeností, kdy ústava vždy představovala zakládající dokument státu, může být spojena představa toho, že Evropská unie se jejím přijetím stane jakýmsi „superstátem.“ Na druhé straně by takový dokument bezpochyby vymezil mnohem jasněji pravomoci existujících evropských institucí a uplatňování jejich moci.

Vývoj společné zahraniční a bezpečnostní politiky - II. část

Evropské politické společenství bylo jakýmsi doprovodným projektem k EOS, který trpěl demokratickým deficitem. Hlavní iniciativy se chopil belgický premiér P. H. Spaak, který byl známý pro svoji podporu eurofederalismu.

Vývoj společné zahraniční a bezpečnostní politiky - I. část

Společná zahraniční a bezpečnostní politika, která by spojovala evropské země a zajišťovala jim kolektivní obranu jakož i jednotné vystupování navenek, je idea, jež se objevuje tu více tu méně aktuálně s ohledem na momentální mezinárodní situaci. V jednu chvíli ji aktéři pociťují jako tuze potřebnou, v jinou chvíli, zejména v časech uvolnění...

Evropský parlament

Datum 1. květen 2004 je den, který se do novodobé historie zapíše jako den vstupu České republiky do Evropské unie. Co ale vlastně víme o ní, o jejích institucích a orgánech? Ve své práci se pokusím přiblížit Evropský parlament. V souvislosti s naším vstupem do Unie totiž budeme volit své zástupce do tohoto zákonodárného sboru, který by měl působit jako strážce zájmů občanů. Volby se budou konat v červnu tohoto roku.