Evropská Unie

Hospodářská a sociální soudržnost EU

Tato práce se zabývá politikou Hospodářské a sociální soudržnosti Evropské unie. Protože se jedná a obsahově dosti široké téma, je práce konkrétně zaměřena na program politiky soudržnosti v aktuálním programovém období, tedy 2007-2013. . V úvodní kapitole je nastíněn pojem a podstata Hospodářské a sociální soudržnosti. Následující část ve zkratce zachycuje hlavní historické mezníky vývoje politiky soudržnosti.

Warum hat der Sicherheitsrat keine humanitäre Intervention in dem Fall „Sudankonflikt“ gestartet? Eine Erklärung anhand der Konstruktivismus-Theorie

Das Vorgehen der internationalen Gemeinschaft wird durch mehrere Theorien der Internationalen Beziehungen interpretiert, wenn es um die Bewältigung einer humanitären Katastrophe geht.

Die Möglichkeiten der Europäischen Kommission zur Durchsetzung der EU-Interessen im Falle des Nabucco-Projekts

Der vorliegende Aufsatz untersucht, wie die Europäische Kommission im Zeitraum der Gültigkeit des Vertrags von Nizza (Februar 2003 bis Dezember 2009) die Interessen der Europäischen Union in dem Gaspipelineprojekt Nabucco vertreten konnte.

Čistí plátci a příjemci do rozpočtu EU - vhodný kompromis či těžko udržitelný stav?

V této eseji se autor zaměří na koncept čistých plátců a příjemců rozpočtu EU. V tomto směru je nutné si položit několik vzájemně propojených otázek, z nichž některé úzce souvisí se specifiky rozpočtu EU. Výchozím bodem je především účel rozpočtu EU, přičemž ten značně souvisí také s účelem EU jako takové, a jeho skladba, tedy příjmy a výdaje. Z těchto fundamentů musí vycházet jakýkoliv názor na pozici čistých plátců a příjemců. Tento názor by měl taktéž reflektovat zdánlivě banální otázku spravedlivosti rozpočtu EU.

Evropa a její politické hranice

Evropu jako region nelze vymezit pouze geografickými hranicemi. Hranice vytvořené přírodou jsou jen prostorem, hracím polem, ve kterém si lidé definovali hranice politické. Každý jedinec si na základě svých zkušeností vytváří mentální mapu, tedy unikátní představu o světě determinovanou mnoha faktory, z těch nejdůležitějších je to kulturně-civilizační příslušnost (Romancov 2004: 408). Zatímco oceány, řeky, hory a údolí jsou fyzickými útvary, hranice politické jsou pouze „čárami na mapě“. Ale vnímání a chápání těchto čar vytváří lidské představy o světě, o individuálním já a o „těch druhých“ daleko více než hmatatelné útvary vytvořené přírodou.