Okolnosti vzniku státní statistiky a úloha profesorů Krejčího a Weyra v jejím počátku

Ing. Jaroslav Lehečka
24. červen 2008
Zobrazeno 2867x
Ekonomie
Hodnocení
Žádný komentář
Verze pro tisk

Vznik státní statistiky v  roce 1919 představoval logické vyústění předchozích aktivit na poli statistiky, tak jak bylo naznačeno v  sérii předchozích článků. Vývoj ekonomické a politické situace v roce 1918 a následně v  roce 1919 spěl k  určité stabilizaci a po prvních opatřeních vedoucích k zajištění nejdůležitějších funkcí státu došlo rovněž ke vzniku Státního úřadu statistického (SÚS) [1] . Úkolem tohoto článku bude přiblížit okolnosti, za kterých došlo k jeho zřízení a dále přiblížení úlohy významného představitele státní statistiky prof. Krejčího – též jejího prvního předsedy a prof. Weyra jeho nástupce v této funkci.

Vývoj SÚS v prvních letech jeho existence nebyl jednoduchý. Bylo třeba vytvořit novou organizační strukturu, získat další odborníky, zabezpečit jeho technické a prostorové vybavení a zahájit aktivní ekonomickou činnost. Např. již v  r. 1919 připravil a zpracoval úřad podklady pro čsl. mírovou delegaci a zahájil statistiku zahraničního obchodu. Organizace SÚS byla prakticky dokončena v r. 1921, kdy byl doplněn stav jeho zaměstnanců na konečný počet 804.

Je nepochybné, že Státní úřad statistický doznal v období mezi světovými válkami významného rozvoje a zároveň s  tím došlo k postupnému rozšiřování a zdokonalování jeho činnosti. K tomu přispělo i úzké sepětí se statistickou teorií. Ve 20. a 30. letech 20. století byla téměř polovina kapacity statistického úřadu věnována vědecké a teoretické činnosti. Hlavím úkolem úřadu byla zejména organizace a sběr celostátních statistických šetření. Jakýmsi pilířem těchto šetření pak bylo zejména sčítání lidu.

V publikaci Československá statistika v prvním desetiletí republiky z roku 1928 byla funkce státní statistiky charakterizována takto: „Účelem statistické služby je podávati obraz o stavu a vývoji poměrů v celém státě, jejichž konečným cílem jest dosažení hospodářského blahobytu, mravnosti, zdatnosti a zdraví všeho obyvatelstva. Tyto snahy nemohou však býti řízeny náhodou nebo tradicionalismem a pouhým instinktem, nýbrž uvědoměle podle plánu přesně a soustavně, tedy vědecky. To však předpokládá právě znalost všech skutečností a poměrů ve státě. Zjistit tato fakta soustavně, vystihnout, co je na nich typického, jaké vztahy a vzájemné souvislosti příčinné vykazují, jakými zákonitostmi se řídí jejich vývoj, to je právě úkolem statistické služby.“

Prof. Dr. D. Krejčí (*1869 – 1936)

Po vzniku SÚS se stal jeho prvním předsedou. Statistice věnoval celé své životní úsilí. Je prakticky tvůrcem prvního čs. zákona o statistice z r. 1919 dalších navazujících dokumentů. Publikační činnost zahrnuje 100 významných prací věnovaných vedle statistiky národnímu hospodářství, ústavnímu a státnímu právu a dalším otázkám. Je mj. autorem teoretické a metodologické příručky Základy statistiky (1920) a učebnice Statistika (1928). Potíže, s nimiž se setkával prof. Krejčí při budování nového úřadu, jej nakonec vedly k rozhodnutí rezignovat na funkci předsedy SÚS.

Prof. Dr. F. WEYR (*1879 – 1951)

Významnou úlohu při konstituování a řízení SÚS zaujal prof. František Weyr. Tento právník a významný statistik zastával v letech 1919 – 1929 funkci předsedy Státního úřadu statistického. Dr. Krejčí jej navrhl jako svého nástupce ve vedení SÚS. Pro statistiku má význam zejména jeho organizační úsilí. Jeho obsáhlá publikační činnost zahrnovala pak dlouhou řadu knižních publikací, sborníkových prací i časopiseckých článků. Problematiku statistické kompetence zpracoval prof. Weyr v několika statích (mj. O statistické kompetenci), kterou vydal Správní obzor v r. 1911. Jeho pozornost poutaly rovněž filosofické základy statistiky. Známá je jeho studie Problém svobody vůle a statistika uveřejněná ve sborníku věd právních a státních (ročník 11) S mezinárodním ohlasem se setkala jeho studie Nadprůměrná inteligence jako hromadný zjev (1927). Lze konstatovat, že činnost prof. Weyra zaujímala při utváření státní statistiky a dalším jejím vývoji nezastupitelné místo.

Na závěr přísluší konstatovat, že uvedené informace jsou zajímavé nejen z  historického hlediska, ale jsou přínosné i z  pohledu dnešních ekonomů a zájemců o historii 20. století a jsou obohacením pro laickou i odbornou veřejnost. Na uvedený článek naváže stať, která přiblíží další směřování předválečné statistiky a úlohu Dr. Boháče v tomto vývoji.

Poznámky:

[1] Statut SÚS byl vydán Nařízením vlády Československé  č. 635/1919 Sb.

Literatura:

1. Politická elita meziválečného Československa – Kdo byl kdo 1918 – 1938. Vydala Pražská edice, k.s. v Praze 1998.
2. J. Pekař – Dějiny československé : Nakladatelství a vydavatelství IPŠ, r. 1991.

Elektronická média:

• www.czso.cz
• www.cs.wikipedia.org
• www.libri.web4u.cz

O autorovi:

Ing. Jaroslav Lehečka (* 1963)- Absolvent VŠE v Praze v roce 1991. Dále ekonom ve výrobním podniku a následně statistik při Českém statistickém úřadu (ČSÚ).

Hodnocení

Další články z této kategorie

Další články autora

Vložit komentář

Komentáře