Počátky průmyslové statistiky v českých zemích

Ing. Jaroslav Lehečka
17. březen 2008
Zobrazeno 2761x
Ekonomie
Hodnocení
Žádný komentář
Verze pro tisk
Literatura

Uvedená stať volně navazuje na dříve publikovanou stať o počátcích organizované statistiky v českých zemích. Tento článek by měl čtenáře uvést do problematiky počátků statistiky průmyslu v českých zemích a rovněž přiblížit některé opomíjené souvislosti spojené se zavedením statistických průmyslových zjišťování. Na počátku je nutné konstatovat, že průmysl je nejen významnou částí hospodářství v českých zemích, ale má rovněž významnou úlohu při zavádění vědeckých objevů a technických vynálezů do celé škály výrobních i nevýrobních oborů. Průmyslové výrobky využívá člověk v práci, domácnosti i ve volném čase. Navíc vlivem vědeckotechnického rozvoje průmyslové výrobky stále více ulehčují lidem život. Společně s rozvojem průmyslu v českých zemích vznikla tedy i potřeba podchycovat základní ekonomická data o vývoji tohoto hospodářského odvětví.

Koncem 18. a počátkem 19. století se začíná prosazovat v českých zemích významnějším způsobem rozvíjející se průmyslové odvětví a proto bylo nutné na uvedenou situaci reagovat a potřebné údaje statisticky podchytit. Dokonce lze v této souvislosti konstatovat, že průmyslové kruhy v Čechách na vzniklou situaci zareagovaly velmi pružně a zřídily svoje statistické pracoviště ještě s určitým předstihem před zemědělskou statistikou. Je možné uvést rovněž jednu zajímavost, že například již v r. 1788 bylo nařízeno českým guberniem šetření pomocí sběrného formuláře pro sčítání průmyslových závodů. Údaje vztahující se ke statistice za oblast průmyslu za toto období obsahují rovněž práce rady českého gubernia Josefa Antonína Schreyera, jako například v díle „Commerz, Fabriken und Manufakturen des Königreiches Böhmen /Praha, Lipsko 1790/ a dále například v sešitech Űber Commerz, Fabriken und Manufakturen des Königreiches Böhmen /Praha, Lipsko 193,194/

Jako další zajímavost z tehdejší doby je možné uvést skutečnost, že Spolek pro povzbuzení řemeslného ducha v Čechách [1] ustanovil již v roce 1844 svoji statistickou kancelář. Jejího řízení se ujal V. Bělský [2] tj. tehdejší významný český politik.

Na základě zákona č. 122/1850 ř. z. začaly vznikat od poloviny 19. století obchodní živnostenské komory s velkým polem působnosti. Ohledně vnitřní agendy komor je známo, že se soustřeďovaly na informace o hospodářské situaci, statistice, dopravních tarifech, clech, údajích o zahraničních firmách, patentních výpisech aj. Místně pracovaly tyto komory v Praze, Plzni, Liberci, Chebu, Českých Budějovicích a rovněž byly zastoupeny v Brně, Olomouci a Opavě.

Výše uvedený zákon ukládal kromě jiného komorám povinnost shromažďovat veškerá data potřebná k obchodní a živnostenské statistice. Z těchto dat pak komory každoročně předkládaly do konce dubna souhrnné výkazy ministerstvu obchodu. S platností od r. 1864 pak byly roční výkazy nahrazeny pětiletými přehledy. Tyto přehledy byly velice přesně strukturované co do obsahu a uspořádání. Zákon platný v r. 1868 ukládal komorám povinnost podávat ministerstvu obchodu dva druhy zpráv = do konce dubna zprávu o stavu živností, tržeb a dopravy v uplynulém roce a dále každý pátý rok předkládat zprávu o celkových národohospodářských. poměrech v oblasti ve které komora působila. Pro plnění takovýchto statistických povinností zřizovaly komory posléze statistická oddělení. Pro příklad je možné uvést, že pražská obchodní a živnostenské komora toto oddělení měla již v r. 1851.

Tolik o počátcích sledování průmyslové statistiky v Čechách. Z uvedeného je zřejmé, že organizace statistických průmyslových zjišťování procházela v počátečních obdobích zjišťování různou dynamikou a to v závislosti na tom jaký význam zaujímalo průmyslové hospodářské odvětví v toku času. Nicméně význam výsledků z těchto průmyslových zjišťování i s přihlédnutím k jejich vývoji má nejen svoji historickou hodnotu, ale má i v současné době významné opodstatnění. Svoje uplatnění nalézá zejména u těch ekonomických subjektů, pro které mají zjišťovaná data klíčový význam v současných analýzách i prognózách vývoje. Je tomu tak i přes některé skeptické názory předpovídající pokles významu průmyslu v ČR na přelomu 20. století a tím i statistik tohoto odvětví. Naopak za očekáváním zůstal nárůst významu hospodářského odvětví služeb a terciálního sektoru, na což je vázán i rozsah statistických zjišťování v těchto odvětvích.

Literatura

1. J. Pekař – Dějiny československé : Nakladatelství a vydavatelství IPŠ, r. 1991
2. M. Sojka – Kdo byl kdo, světoví a čeští ekonomové : Nakladatelství Libri, r. 2002

Elektronická média

• http://www.czso.cz
• http://www.cs.wikipedia.org
• http://www.libri.web4u.cz

Poznámky

[1] Verein zur Ermunterung des Gewerbegeistes in Böhmen.

[2] Václav Bělský - významný český politik a pozdější pražský primátor

O autorovi

Ing. Jaroslav Lehečka (* 1963) - Absolvent VŠE v Praze v roce 1991. Dále ekonom ve výrobním podniku a následně statistik při Českém statistickém úřadu (ČSÚ).

Hodnocení

Další články z této kategorie

Další články autora

Vložit komentář

Komentáře