Nad nejednou vraždou, jejíž politický podtext se nevyloučil, ani nepotvrdil

Boris Němcov (vlevo) při setkání s Vladimirem Putinem v roce 2000. Zdroj: commons.wikimedia.orgBoris Němcov (vlevo) při setkání s Vladimirem Putinem v roce 2000. Zdroj: commons.wikimedia.org

V historii dávnověké i té novější jsou takzvané politické vraždy, či atentáty, něčím, co sice nemění hlavní vývojovou a dějinnou tendenci, ale hodí se vládnoucí politické elitě k zastrašení protivníka (zejména domácího). Politická vražda je jistou mírou manipulace s veřejným míněním, prosazuje zájem určitého politického a zájmového uskupení, může zastřít některé hlavní záměry a cíle.

Především však není řešením situace, jež bývá obvykle příčinou a také důsledkem. Vcelku je taková politická vražda ukázkou sice silového, násilného, možná „šokového“ zastrašení, ale jinak „neumětelství“, na něž může vsadit jen politická moc, která si není zcela jistá svou pozicí v kontextu dalších aktivit, konfrontací na domácí i zahraniční politické scéně, podléhá vlastnoručně vytvářené iluzi s krátkodobým efektem, že společnost lze spoutat, respektive upoutat psychologickou hrou, která však má „materializované“ provedení a připraví o život jednotlivce.

Nedokáže ale čelit dalším rizikům z toho plynoucím. Prostým a nezpochybnitelným faktům, na které veřejnost čeká, kdo byl ten, který stiskl spoušť, zda jednal jen v zájmu svém, nebo naopak byl pouze zneužit v zájmu jiných, sdělit důvody, proč se tak stalo a potvrdit nebo vyvrátit domněnky o tom, že se tak stalo právě tomu nebo onomu.

Nechci vytvářet jakékoliv „pochybné“ scénáře“ o smrti politika Borise Němcova. Vnímám to nejen jako neúctu ke zmařenému životu člověka, ale především se tím posiluje tzv. manipulativní stránka celé záležitosti, o níž v tomto konkrétním případě vraždy politika Němcova, není pochyb, a je zřejmě jedinou jistotou. Chci však uvést některé, na první pohled možná odvislé skutečnosti spojené s podobným děním posledních - řekněme - více než deseti let v životě nejen ruské společnosti.

V prvé řadě fakt, že po tzv. 11. 9. 2001, tedy po tragických útocích v USA, při nichž zahynulo téměř 3000 lidí, to byla právě hlava ruského státu Vladimir Putin, kdo podpořil protiteroristickou strategii vyhlášenou tehdy americkým prezidentem Georgem Bushem. A bylo by přitom krátkozraké si myslet, že tak neučinil právě s ohledem na dění domácí, s nímž byla jeho kariéra a prezidentování spojeno, tedy s čečenskou válkou. Dodnes je nemálo nevyjasněných skutečností spojovaných s touto válkou a s tím, jak byl například proveden útok na moskevské divadlo Na Dubrovce v říjnu 2002.

Pamatuji se na otřesné záběry z místa činu, kde teroristický akt ze strany čečenských ozbrojenců a použití blíže nespecifikovaného plynu (130 obětí) ruskými speciálními silami ukončil životy 170 lidí. Nezpochybňuji zde zásah proti teroristickým aktům, jen upozorňuji na fakt, že jde o jen část celkového pohledu na tyto a podobné události.

Především v tom smyslu, že „26. října v pět hodin ráno byl do budovy divadla vpuštěn nespecifikovaný plyn. Později se z moči a šatů zasažených zjistilo, že jde o pravděpodobný derivát fentanylu. Plyn měl včasným uspáním zabránit teroristům v odpálení náloží. Rukojmí a teroristé byli před odčerpáním plynu vystaveni jeho působení půl hodiny, což nepřežilo na 130 civilistů. Zásahová jednotka ALFA zabila všechny teroristy ve stavu bezvědomí, protože plyn byl mimořádně účinný.“[1] A že „Velkou chybou také bylo, že zatajili název plynu, jímž na divadlo zaútočili. Doktoři ošetřující rukojmí tudíž nemohli stanovit správný postup při zachraňování zasažených a museli ztrácet čas zbytečným experimentováním. Účinným antidotem fentanylu je přitom naloxon, který je běžně k dostání v každé nemocnici jakožto antidotum heroinu.“[2]

Jinými slovy, spolu s teroristy zahyne několik dalších desítek nic netušících civilistů, řada z nich proto, že ani ošetřujícímu personálu není sděleno, jakých prostředků bylo užito, aby bylo možné nasadit včas účinné látky pro ošetření postižených.

Celá věc dosáhne později vyústění až u Evropského soudu ve Štrasburku: „Verdikt ze Štrasburku byl překvapivý – ruská vláda musí zaplatit morální kompenzaci 60 přeživším a pozůstalým po obětech. Zatím se jednotlivcům proplácí odškodné v přepočtu od 340 tisíc korun do 680 tisíc korun. Celkem štrasburský soud nařídil vyplatit jeden milion 254 tisíce eur.“[3]

Jistě, lze sotva zpochybňovat zásah proti teroristům. Je možné se ale pozastavit nad tím, že právě takzvaný boj proti terorismu, kam lze oficiální mocí bez rozdílu, zda v USA, Rusku nebo v další velmoci zahrnout řadu aktivit, dokonce bez bližšího zkoumání, včetně tolik diskutované války v Čečensku. A takzvaná čečenská karta se hraje dodnes. Nelze jí přehlédnout ani při vyšetřování vraždy politika Borise Němcova. Zadržení Čečenci jsou vyšetřovaní jako hlavní podezřelí z jeho vraždy. Proti jednomu z nich jsou údajně použity silové prostředky (včetně mučení), aby se vynutila přiznání, která se následně zpochybňují.

Na pozadí šetření těchto údajně podezřelých Čečenců si přitom vyšetřovací verze „pohrává“ také s jejich studiem islámu, což ve světle rozjitřené dnes nenávisti proti muslimům, často bez rozdílu, jen budí další a další emoce. Ty po čase opadávají, stejně jako zájem a pozornost širší veřejnosti o dění související s šetřením celé causy.

Kdo by přeci nechtěl bojovat proti „teroristům“? A možná jde právě o to získat čas, a ten přeci běží… Případný čečenský viník po čase zmizí z očí, a oficiální politická moc zůstane. A o to právě jde. Myslím, že nejen v Rusku.

 


[1] Putin mlčí i deset let po teroristickém útoku na divadlo Na Dubrovce. Rozhlas.cz [online]. Dostupné na: http://www.rozhlas.cz/cro6/internet/_zprava/putin-mlci-i-deset-let-po-teroristickem-utoku-na-divadlo-na-dubrovce--1125831 [cit. 12. 3. 2015]

[2] Tamtéž.

[3] Tamtéž.

Jak citovat tento text?

Svobodová, Hana. Nad nejednou vraždou, jejíž politický podtext se nevyloučil, ani nepotvrdil [online]. E-polis.cz, 18. březen 2015. [cit. 2018-12-13]. Dostupné z WWW: <http://www.e-polis.cz/clanek/nad-nejednou-vrazdou-jejiz-politicky-podtext-se-nevyloucil-ani-nepotvrdil.html>. ISSN 1801-1438.

[Nahoru ↑]


Hodnocení

Zatím nikdo nehodnotil


Přidat komentář

Vložit komentář




Novinky

E-polis.cz hledá autory!
[22. červenec 2017]
Časopis stále hledá nové interní redaktory a další externí spolupracovníky, kteří budou ochotní se podílet na vytváření obsahu. Své články posílejte k posouzení na email redakce@e-…

Kde se diskutuje?

Je nám líto, u tohoto zdroje žádné položky nebyly nalezeny :-(