Protiraketová obrana - přednáška Dr. Bakera Springa

12. únor 2008 Mgr. Inka Müllerová komentáře

V pondělí 11. února 2008 navštívit katedru Politologie na ZČU americký výzkumník Dr. Baker Spring, který pracuje pro nevládní organizaci Heritage Foundation se sídlem ve Washingtonu. Tato nezávislá instituce se zabývá analýzou bezpečnostní politiky USA. Sám Spring dříve pracoval jako poradce senátorů amerického Kongresu a do výzkumu přišel v roce 1989. Jeho přednáška s názvem Missile Defenses for Stability in Europe se týkala především přiblížení programu raketové obrany veřejnosti.

Protiraketová obrana - přednáška Dr. Bakera Springa

Jeho přednáška s názvem Missile Defenses for Stability in Europe se týkala především přiblížení programu raketové obrany veřejnosti. Samotný Spring za účel své cesty označil především podporu vztahů mezi Spojenými státy a Českou republikou a představení výzkumu, který se týká právě protiraketové obrany USA a zbraní hromadného ničení. .

Svou přednášku Spring zahájil citátem z projevu prezidenta Bushe o bezpečnostní strategii z roku 2006, kde prezident tvrdil, že americkou strategií vždy bylo ochraňovat americký lid a jeho zájmy. Přednášejí však upozornil na mylnost tohoto tvrzení připomenutím období studené války, především pak 70. let, kdy USA jednaly se SSSR o omezování zbrojení, které podle Springa vedlo spíše ke zmenšení ochrany USA.

Samotná protiraketová obrana byla nastíněna v projevu o stavu národní politiky z roku 2003, kde se poprvé objevilo prohlášení, že zájmem USA není pouze ochranu vlastního území a obyvatel, ale také ochrana amerických spojenců. Proto je pro USA velmi důležitá spolupráce v rámci budování celé protiraketové obrany.

Celý systém protiraketové obrany je charakterizován čtyřmi základními body. Zaprvé tato obrana nabývá globálního rozsahu. Různé komponenty obrany jsou umístěny od Japonska po Aljašku. Zadruhé obrana se skládá z několika vrstev, tento systém je schopen zachytit raketu v několika fázích jejího letu od jejího vystřelení přes dosažení nejvyššího bodu ve vesmíru po její návrat do zemské atmosféry. Různě rakety mají různé trajektorie a rychlost, tudíž se liší i čas, který má obrana na její zničení. S tímto souvisí třetí bod, a to různé konkrétní typy střel od raket po balistické střely. Poslední bod, který komplexně doplňuje ty předchozí, je různé umístění částí obranného systému, od souše, přes lodě a vzduch až k vesmíru.

Globální rozměr celé obrany znamená ochranu území USA, kterou zajišťují základny na Aljašce a v Kalifornii, dále ochranu samotného obranného systému mimo území USA a hlavně také ochranu samotných spojenců USA (tzv. Friends and Allies). V Evropě se toto týká například Velké Británie, Dánska, Německa, Itálie, jednáno je s Českou republikou, Polskem a Rakouskem. Ve světe se jedná například o garanci bezpečnosti Japonska či Izraele.

Důležitou roli v celém systému hraje i NATO. Navzdory tomu, že NATO má vlastní obranu před raketami krátkého doletu, v jeho rámci se USA snaží o vytvoření efektivní obrany celé Evropy. NATO se podílí na vytváření protiraketové obrany různými způsoby, které se odvíjí především od typu umístění částí systému (viz výše), a také tvoří hlavní velitelskou a kontrolní strukturu, který koordinuje celý systém.

Radar, který má být postaven v České republice je úplně nový typ radaru tzv. Midcourse X-Band Radar, další dva mají vzniknout v Polsku a Kaspickém moři. Česká republika podle Springa nemá žádný adekvátní obranný systém obrany, který by jí chránil před raketovou střelbou. Společně s radary v Polsku a Kaspickém moři má vzniknout komplexní ochrana Evropy a USA před střelami s delším doletem.

Součástí protiraketové obrany je tzv. The Damage Limitation Strategy, která má zajišťovat ochranu před odvetnými útoky. Také má ujišťovat spojence USA, že jsou pod jejich ochranou, což se týká například japonské obavy před útokem ze Severní Koreje. Celý systém má také snižovat riziko útoků zbraněmi hromadného ničení, a také snižovat potřebu ostatních států získat tyto zbraně. Charakterickým je pro tento systém je postoj cíleného užití síly, ofenzivně-defenzivní přístup, dlouhodobý závazek a přizpůsobování užití síly konkrétní situaci.

V poslední fázi své přednášky Dr. Spring představil typ herní strategie, kterou využívají ve svém výzkumu. Jedná se o zjištění různých alternativ chování a výsledku jednání různým aktérů, které se pak využívá při řešení reálných situací. Základními předpoklady hry je počet aktérů (stanovený na sedm), kteří se chovají jako konkrétní státy, dále regionální prostředí, různé stupně zranitelnosti aktérů, diplomatická řešení, postoje k užití síly, možnosti odzbrojení. Modelová hra se týkala situace v jihovýchodní Asii, kde všichni aktéři disponují jadernými zbraněmi. Další podrobnosti o těchto hrách je možno získat v dokumentu http://www.heritage.org/upload/nucleargames.pdf .

Závěrečná část přednášky byla věnována dotazům a připomínkám posluchačů. První otázka se týkala konkrétních důvodů pro umístění radaru v České republice. Dr. Spring na toto reagoval připomínkou toho, že Česká republika nemá dostatečný ochranný systém. Důvody, které vedly k výběru České republiky byly však především geografické. Poloha České republiky a Polska je pro USA klíčová při budování celého obranného systému. Další dotaz směřoval na možný vznik nových závodů ve zbrojení. Podle Springa tuto možnost berou Spojené státy v úvahu, a proto se snaží nabídnout takovou ochranu, aby toto nebylo nutné. Na dotaz ohledné prezidentských voleb a možné změny zahraniční politiky se změnou prezidenta odpověděl Spring, že po událostech 11, září se iniciativa vytvoření obranného systému nabrala především v Kongresu jednotný směr, kterého se stále drží, tudíž změna prezidenta vytváření této obrany příliš nezmění. Sám Spring považuje za správné rozhodnutí prezidenta Bushe o zrušení smlouvy o antibalistických raketách (ABM Treaty), které bylo klíčové pro další vývoj celé protiraketové obrany. Poslední otázka se týkala strachu především české veřejnosti z toho, že radar nebude působit jako ochrana, ale spíše jako hrozba pro náš stát. Spring oponoval tím, že je vždycky lepší mít dobrou obranu než jakákoliv odvetná opatření. Navíc samotný radar je jenom obranný prvek a není určen k útočení, což mnozí opomíjejí a navíc i samotný radar je chráněn dalším systémem obrany. Nakonec Dr. Spring položil otázku, zda ten kdo by na Česko zaútočil kvůli radaru by to nebral jen jako záminku k útoku, který by provedl, i kdyby zde žádný radar nebyl, a připomněl, že je důležité se zamyslet zda jsou všichni aktéři na mezinárodním poli racionální. Dá se za racionální považovat jednání sebevražedného útočníka, který zabijí v náboženské víře?

Více informací o protiraketové obraně i dalších výzkumných projektech je možné získat na www.heritage.org

Jak citovat tento text?

Müllerová, Inka. Protiraketová obrana - přednáška Dr. Bakera Springa [online]. E-polis.cz, 12. únor 2008. [cit. 2024-04-18]. Dostupné z WWW: <http://www.e-polis.cz/clanek/protiraketova-obrana-prednaska-dr-bakera-springa.html>. ISSN 1801-1438.